Jeho krev kolovala v žilách takových koní jako byli derby vítězové Corvet a Covetta, klasických vítězek Novely či Nanon či mezinárodního vítěze a hvězdy 80. let Kleóna. Přesto v paměti zůstal především jako velká dostihová hvězda, první v poválečné historii našeho turfu. LIBERÁL. Od jeho narození dnes uplynulo 77 let.

 
Syn Simsonovy dcery Liaison, která byla v roce 1944 poslána na připuštění do německého Isarlandu k francouzskému, německou armádu ukradenému vítězi Grand Criterium Téléférique (Bacteriophage), se v Napajedlích narodil jen 8 dní po skončení II. světové války. Narodil se do velmi dobré rodiny - jeho matka, sama vítězka 5 dostihů, dala mimo něj i vítězku St. Leger Ladycap (Kobi), ve Svatováclavské ceně úspěšného Liberatora (Gradivo) a především Libelu (Maravedis). Ta proměnila ve vítězství polovinu z 16 startů včetně Jarní ceny klisen a Oaks, dokázala však uspět i na Mezinárodním mítinku, kde vyhrála Cenu Berlína.  

Liberál versus Brat

Ryzák s velkou lysinou a dvěma bílýma nohama navzdory nijak časnému datu narození ukázal třídu už ve dvou letech. V barvách stáje Pluto a péči Jaroslava Houry absolvoval první sezónu 6 startů, z nichž 2 proměnil ve vítězství včetně Gerschova memoriálu, doběhl druhý v Simsonově ceně a třetí v Ceně zimního favorita. Díky tomu mu patřilo druhé místo v ročníku.

V klasickém ročníku bojoval o nadvládu s Bratem, za nímž skončil druhý ve Velké jarní ceně i Saint Leger, ale kterého se mu podařilo porazit v Československém derby. Handicaper však vítězství v pomalém derby až tolik neocenil a na konci sezóny postavil Brata (Gradivo) v Generálním handicapu o 6,5 kilogramu výš. Nad Liberála se dostala i vítězka Oaks a Rakouského derby Cetina (Gradivo).

Liberál ale s věkem zrál, a tak zatímco ve třech letech vyhrál 2 dostihy ze 7 startů, o rok později proměnil ve vítězství 6 z 9 dostihů, kterých se zúčastnil. Byla mezi nejen Cena prezidenta republiky, ale i Velká červnová cena a dva výběrové dostihy pro Mezinárodní mítink.

Slavné vítězství ve Středoevropské ceně ve Varšavě

Vrchol hřebcovy kariéry přišel v pěti letech. O tom jasně hovoří už statistika, která říká, že z 10 startů jen jedinkrát Liberál neproběhl cílem jako první. Bylo to ve sprinterské Československé ceně, v níž skončil čtvrtý. Jinak byl k neporažení. A to nejen u nás, ale i na tehdy velmi respektovaném Mezinárodním mítinku, kde ovládl samotný vrchol.

Cesta k vítězství v hlavním dostihu celého mítinku Středoevropské ceně lidově demokratických států na 2800 metrů nebyla jednoduchá, pro tehdejší tuzemský turf ale bylo vítězství darem z nebes. "Po neúspěchu v Praze (tam proběhl předešlý MM, pozn. redakce) se hodně schůzovalo a uvažovalo," vzpomínal před lety prof. Václav Michal. "Jednak se následující rok začalo u nás běhat rychleji a potom se hledalo, co každý kůň potřebuje. V tom byl velmi aktivní Karel Havelka," líčil Michal. 

Mítink a samotný vrchol se konaly ve skvělé atmosféře. Nechme ale opět hovořit ročenku Mezinárodních mítinků. "Velká středoevropská cena měla velmi slavnostní rámec, na závodišti se sešlo 25 000 diváků, ´mezi nimiž i náměstek předsedy vlády Hilari Chelkowski a další oficiální osobnosti. Startovalo 11 koní, 6 z Polska, 2 z Maďarska a 3 naši. Hlavní polskou zbraní měl být z Anglie importovaný vítěz derby Good bye, byl tu i třetí z loňského úvodního ročníku Szcecin a další. Maďarskou nadějí byla Gulianar importovaná z Francie. My jsme spoléhali na starší koně, především samozřejmě na Liberála, který v sedmi domácích startech nebyl vůbec poražen."


Foto: Plemeníci našeho plnokrevného chovu - Hřebčín Napajedla

Polští zástupci se snažili využít výhod domácího prostředí a to, soudě dle vzpomínek Liberálova jezdce Karla Havelka, až na samou hranici regulérnosti dostihu. "Start se opakoval 4x, což se nám zdálo nepochopitelné, pak ale najel Good bye, získal mnoho délek a za ním se vytvořila hradba Poláků, kteří brzdili ostatní pole. Do rovinky jsem zatáčel se 100 m ztrátou, říkal jsem si - je to ztracené, ale zkusíš to! No a Liberál to dokázal." Nutno dodat, že samotný Michal i ročenka Mezinárodních mítinků popisují průběh dostihu mnohem prozaičtěji, že však Liberál neměl proti polské převaze jednoduchou úlohu, je zřejmé.

Hřebec zůstal na dráze ještě v šesti letech, stále patřil k domácí špičce, ale takovou formu jako o rok dříve už neměl. Přesto když svou kariéru končil, byla jeho celková bilance úctyhodná. Ze 40 startů vytěžil 21 vítězství a vydělal 1 074 000 Kčs.

Mezi Napajedly a Xaverovem

Z dráhy odešel do napajedelského chovu, kde působil tři sezóny. Poté rok strávil v Hřebčíně Gomba v Hubicích a následně odešel na Xaverov, kde připouštěl až do roku 1963. Poslední roky působil znovu v Hubicích, pozdějším Šamoríně, kde byl 6. června 1967 ve věku 22 let pro stáří utracen.

V chovu dal dva již zmiňované vítěze Československého derby sourozence Corveta a Corvettu a jeho syn Floret vyhrál Velkou jarní cenu. I přesto byl však považován za zklamavšího plemeníka. Nicméně svého času býval nejvytíženějším plemeníkem v Československu, do chovu bylo zařazeno téměř 40 jeho dcer, a tak vliv na tuzemský chov neměl nijak malý. V rodokmenech současných plnokrevníků už jej zřejmě nenajdeme, ale podíváte-li se na rodokmen stále nejbohatšího koně českého chovu Peruána, najdete v něm v V. generaci jméno, které na počátku 50. let znamenalo pro československý turf opravdu mnoho.

Miloslav Vlček  
 

• Předchozí
• Další