Těžko říct, zda byl nejtřídovějším koněm svého ročníku, byl však minimálně v rozhodující okamžik tím nejšťastnějším. Triumfem v Československém derby se šamorínský rodák Bohatier (Hviezdar) zařadil mezi nesmrtelné, přičemž v dostihu překonal svého jinak úspěšnějšího soka Kenta (Isztopirin), později zvoleného Koněm roku. Od jeho narození 27. ledna 1974 dnes uplynulo 51 let.

Jeho jméno už dnes něco řekne jen pamětníkům či těm, kteří rádi listují historií Českého a Československého derby. Na Slovensku narozený hnědák však vstoupil do historie jako velmi unikátní završitel čtyřgenerační série vítězů našeho derby, založené legendárním Masisem. Nepochybuji, že Masise (City) zná drtivá většina našich čtenářů, ale netuším kolik z nich si uvědomuje, co se napajedelskému odchovanci a jeho následovníků podařilo. Masis se narodil v roce 1952 a v o tři roky později uspěl v Československém derby. V chovu dal nespočet vítězů, z nichž se čtyřem (1962 - Lyon, 1969 - Relief, 1974 - Elita a 1980 - Latina) též podařilo v modré stuze uspět. Vedle klisny Latiny, matky vítěze Československého derby z roku 1989 Lancelota (Amyndas), dokázal dát dalšího derby vítěze jen Lyon, jehož syn Hviezdar opanoval startovní pole nejvýznamnějšího československého rovinového dostihu v roce 1971. Hviezdar rozhodně nebyl špatným plemeníkem, dal celou řadu výborných koní, ale nebyl ani výjimečným plemeníkem, přesto však dokázal i on dát vítěze derby. Jeho syn Bohatier tak uzavřel čtyřgenerační sekvenci derby vítězů, což je úspěch, jakým se může pochlubit jen minimum linií. V Epsom derby třeba žádnou takovou nenajdeme a poslední, která uspěla ve třech generacích po sobě, je linie Galileo - New Approach - Masar. Osobně znám jen jedinou, která dokázala Masise napodobit, a to linii maďarského Imperiála, mj. pravnuka Masisova děda Caissota (Gay Crusader), jehož otec Imi (Intermezzo) též uspěl v maďarské modré stuze a z osmi derby vítězů, které Imperiál v maďarském chovu dal, jej dokázal napodobit Bilbao, otec derby vítěze z roku 1988 Jagella.   

Nepřehlédněte: Vzpomínky Jaroslava Houry VIII. část - Karlovy Vary, Poděbrady a Pardubice

Ale vraťme se k Bohatierovi. Syn L'Amiralovy dcery Bohyně, dvojnásobné vítězky, jejíž matka Bosna (City) vyhrála 4 klasické dostihy včetně Československého derby, se už ve dvou letech dostal na čelo ročníku. Ze 7 startů proměnil 4 ve vítězství, vyhrál Cenu Masise, Simsonovu cenu i Gerschův memoriál, v Ceně zimního favorita doběhl druhý.

Byl to ale měkký kůň a více než soupeři jej trápil vlastní zdravotní stav, musel být operován, a tak do klasické sezóny nastoupil s velkým zpožděním až ve Velké květnové, kde však skončil mezi poraženými. Návrat dvouleté formy ukázal až ve Velké červnové, ve které doběhl druhý za Kentem.

Právě Kento byl favoritem derby, ale Bohatier, nyní již v plné formě, dokázal pod brilantním vedením maďarského žokeje Józsefa Vase favorita zdolat a připsat si na své konto největší úspěch své dostihové kariéry. Hřebec stáje PP Šamorín, připravovaný trenérem Miroslavem Šustou, poté ještě doběhl mj. druhý v Ceně mítinku (za Kentem), ale na samotném Mezinárodním mítinku v Ceně Moskvy neuspěl a po sezóně odešel do chovu. Nejprve působil v PP Šamorín, poté vystřídal několik dalších stanic, ale v chovu se nijak výrazně neprosadil. Jeho nejlepším potomkem byl Peržan, vítěz jedničkové Ceny Turf Klubu SSM v mrtvém doběhu s polským Mocarzem, dcera Silueta doběhla pátá ve Velké pardubické steeplechase.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další