Jedním z problémů současného chovu anglického plnokrevníka je zužování krevní základny. Úspěšným jedincům a liniím se daří zatlačovat ty méně úspěšné do pozadí, k čemuž přispívá jak zvyšování počtu klisen připouštěných nejvíce využívanými plemeníky, tak i rostoucí komercionalizace chovu, v němž roste počet koní chovaných s cílem úspěšného prodeje.
Trend, trvající již několik desetiletí, postupně vytlačil na periferii zájmu či dokonce přispěl k zániku takových dříve mocných dynastií jako byly linie Blandford, Hyperion, Prince Rose či třeba Fairway. Většinu z nich postupně zatlačila do pozadí Phalarisova linie s následníky jako byli Nearco či Northern Dancer, byť i v jejím rámci (náleží k ní i zmíněný Fairway) dochází k úpadku dříve slavných větví. Příkladem může být třeba linie jednoho z nejlepších Northern Dancerových synů Nijinského, v chovu rozhodně mimořádně úspěšného plemeníka, jehož linie však dnes už spíše jen živoří.
Nepřehlédněte: Dostihový soud zamítl odvolání majitele klisny Moraya proti diskvalifikaci klisny z vítězství v Ceně Masise
Výše uvedená tvrzení potvrzuje před pár dny americkým Jockey Clubem zveřejněná statistika, monitorující v Severní Americe narozená hříbata a jejich, dědy, pradědy atd. v přímé paternitní linii. Jockey Club zanalyzoval počty unikátních jmen plemeníků v jednotlivých generacích přímé paternitní linie a došel k velmi znepokojivých číslům. V první generaci nás samotný fakt snižování počtu plemeníků zřejmě nepřekvapí, ale překvapivá je jeho míra. Zatímco v ročníku 1970, v němž US Jockey Club zaregistroval 24365 hříbat, byla tato hříbata potomky 4617 různých hřebci, v roce 2019, v němž JC zaregistroval 20533 hříbat po pouhých 1527 plemenících. Takže počet hříbat sice poklesl o 16%, počet jejich otců však o 77%!
Počty unikátních jmen plemeníků v přímé paternitní linii u hříbat registrovaných v Severní Americe
Počet unikátních plemeníků v jednotlivých generacích paternitní linie | ||||||
ročník | reg. hříbat | I. gen. | II. gen. | III. gen. | IV. gen. | V. gen. |
1970 | 24365 | 4617 | 1674 | 621 | 312 | 179 |
1980 | 35679 | 5799 | 1955 | 721 | 324 | 196 |
1990 | 44142 | 6675 | 1957 | 695 | 333 | 191 |
2000 | 37756 | 4054 | 1319 | 494 | 250 | 154 |
2010 | 28420 | 2740 | 816 | 307 | 156 | 104 |
2015 | 23047 | 1916 | 601 | 249 | 136 | 83 |
2016 | 22680 | 1758 | 564 | 237 | 126 | 77 |
2017 | 22254 | 1702 | 540 | 229 | 127 | 74 |
2018 | 21287 | 1618 | 512 | 219 | 122 | 73 |
2019 | 20533 | 1527 | 474 | 210 | 108 | 71 |
zdroj: jockeyclub.com
Dramatický pokles unikátních jmen najdeme ale i v dalších generacích. V druhé, tedy u dědů registrovaných hříbat, došlo k poklesu počtu unikátních jmen dokonce o 81,7%, ve třetí o 66%, ve čtvrté o 65% a v páté o 60%.
Americký Jockey Club jako první a zatím zřejmě jediný se proti tomu rozhodl bojovat stanovením maximálního počtu klisen, které plemeník může v jedné sezóně připustit. Konkrétně v roce 2020 přijal pravidlo, podle něhož je počet klisen u všech plemeníků narozených v roce 2020 a později a působících v USA, Kanadě či Portoriku omezen na maximální počet 140 klisen.
Nové pravidlo bylo řadou chovatelů přijato s nadšením, řídké však nebyly ani hlasy proti takové úpravě. Jako jeden z nejvážnějších argumentů proti jeho zavedení bylo nebezpečí ztráty špičkových hřebců, kteří při omezeném počtu partnerek nemohou generovat takové příjmy a tudíž mohou být američtí chovatelé o ty nejatraktivnější hřebce odcházející do chovu přeplaceni zájemci například z Japonska či odjinud, kde při absenci omezení počtu klisen mohou generovat vyšší příjmy a tudíž budou za ně zahraniční zájemci schopni nabídnout vyšší sumu.
Miloslav Vlček