Velká pardubická je nejbohatším českým dostihem. A nejen to, je to nejlépe dotovaný dostih celého středoevropského regionu, a to s poměrně velkým náskokem. Poté, co cena Českého derby klesla ze tří milionů na dva, je jejím nejbližším konkurentem Wielka Warszawska, neboli Velká varšavská. Polský vrchol, jemuž se jako prvnímu středoevropskému dostihu podařilo získat status blacktype dostihu, se letos dočkal rapidního nárůstu dotace z 306.250 na 478.250 zlotých, což odpovídá 2,5 milionu českých korun. Polovině dotace Velké pardubické.

 
Velká pardubická si pozici nejlépe dotovaného středoevropského dostihu drží už řadu let a se současným náskokem se nezdá, že by o tento primát mohla v blízké budoucnosti přijít. Ne vždy však byla tak štědře dotovaným dostihem.  

Jakou by dnes měla hodnotu dotace první Velké?

První ročník, který se konal v roce 1874 a zvítězil v něm plnokrevný Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle, byl dotován částkou 8000 zlatých. To nebyla na tehdejší dobu nijak malá částka, ale samotná suma nám mnoho neřekne a přepočítávat ji však na dnešní hodnotu je velmi ošidné. Šlo by to například přes zlato - na jeden tehdejší zlatý, alespoň u mincí vyšší hodnoty, připadlo 0,609756 gramu zlata a pokud bychom vzali za bernou minci právě cenu zlata, dojdeme k hodnotě zhruba 7 milionu korun. Nicméně v dnešních mincích nenajdeme zlata ani mrť, a tak je takový přepočet velmi na vodě.

Nejserióznější přepočet zlatého na koruny, který se mi podařilo získat, je z roku 2017 a srovnává hodnotu české koruny ke zlatému z roku 1898. Podle něj je 1 zlatý z roku 1898 ekvivalentní hodnotě 543 Kč v roce 2017. Pokud pomineme případnou změnu hodnoty, k níž došlo mezi lety 1874 - 1898 (tehdy přece jen banky netiskly peníze jak smyslů zbavené a inflace byla v porovnání s “moderní” historií minimální) a připočteme inflaci od roku 2017 do současnosti, dojdeme k orientačnímu přepočtu zlatého ke koruně 1:759, čímž by tehdejší dotace měla dnes hodnotu přesahující 6 milionů.


Z prvního Dostihového programu na Velkou pardubickou

Že se tehdy běželo o víc než dnes naznačuje i přepočet skrze průměrnou mzdu. Tehdejší plat úředníka činil 25 zlatých, zedník bral 35 zlatých. V současnosti podle serveru www.prumerneplaty.cz je mzda úředníka 32.483 Kč, zedníka 26.564 Kč. Jak vidno, oproti časům Rakouska-Uherska si zedníci pohoršili a úředníci polepšili, nicméně při porovnání obou platů nám vyjde tehdejší dotace Velké pardubické vyšší, v případě úředníka dokonce dvojnásobná co se týká hodnoty v porovnání se současností. Na druhou stranu třeba kilogram másla stál tehdy zlatku a pořídili byste ho za dotaci tehdejší Velké pardubické výrazně méně než v současnosti.

Navíc srovnáváme současnost s oficiálně publikovanou dotací dostihu, která činila 8 tisíc zlatých. Vítěz si však z dostihu odnesl víc - 11.700 florinů (zlatých), jak uvádí Miloš Svoboda (druhá Fantasca získala jen 400 ft) a potvrzují to i data z tehdejšího dostihového tisku (viz obrázek), a tudíž se tehdy v Pardubicích hrálo o ještě více peněz. I to ukazuje, že dnešní dotace za tehdejší znatelně pokulhává.

 

Dostih o stonásobek průměrné mzdy

Ale opusťme Rakousko-Uhersko a podívejme se, jak si slavný dostih cenilo samostatné Československo. V roce 1921, kdy nově vzniklý Československý Jockey Club vydal svou první ročenku, se v ní dočteme, že vítěz Velké pardubické Periwig získal za vítězství 30.000 Kčs, druhá Panny 9.450 Kčs, třetí Göpel 4450 Kčs a protože víc koní do cíle nedošlo, v protokolu je dále uvedeno “8.550 Kč dostihové pokladně”.    

O devět let později, kdy do Československa dorazila velká hospodářská krize, cena dostihu stoupla na 80 tisíc korun. V naší zemi byla tehdy průměrná mzda 789 Kčs, takže v porovnání s ní činila dotace dostihu 101 násobek tehdejší mzdy. Z tohoto hlediska jsme na tom dnes lépe, protože dotace letošního ročníku je 118 násobkem aktuální průměrné mzdy. I když i toto srovnání je relativní, protože srovnáváme hrubou mzdu, ze které se dnes odvádí státu výraznější “desátek”.

Nepřehlédněte v rubrice Dražby a trhy: Další tři roční posily českých stájí přicházejí z irské Orby Sale

K velkému skoku došlo po válce. V roce 1947 stoupla dotace až na 300 tisíc korun, ale moc dlouho se na této úrovni neudržela. Přišel únor, “světlé zítřky” a s nimi v roce 1953 faktický státní bankrot, nazývaný měnová reforma. Ten se nemohl neodrazit na výši dotace Velké pardubické, která se smrskla na 60 tisíc korun.

V té době už byla dotace plně hrazená z rozpočtu Ministerstva zemědělství a dostihový provoz řídilo Státní závodiště Praha, které spojovalo funkci pořadatele většiny dostihů v zemi a Jockey Clubu. Od poloviny 60. let se pak prize money Velké pardubické začala zvyšovat. V roce 1965 na 200 tisíc korun, v roce 1975 na 220 tisíc. Na té vydržela téměř až do konce 80. let. Teprve v roce 1988 se dotace zvedla na dvojnásobek a totéž potkalo i Československé derby.

Derby versus Velká pardubická

Nenajdeme na světě zemi, v níž by se v překážkovém vrcholu tamního kalendáře rozdělovalo víc peněz než v nejlépe dotovaném rovinovém vrcholu. To je jen u nás, nicméně nebylo tomu tak vždy. V předválečných letech to bylo různé. Třeba v roce 1930 bylo Československé derby o 20 tisíc dražší než Velká, o pět let později zase dotace Velké pardubické převyšovala Derby o 30 tisíc. Relativně největší rozdíl mezi cenami obou dostihů byl v roce 1946, kdy se Velká běžela o 108 tisíc a Derby o 300 tisíc, tedy téměř trojnásobek.

Za časů Státního závodiště byly vesměs ceny obou dostihů poměrně vyrovnané, ale k Derby byla řídící organizace přece jen o něco štědřejší. Zlom přišel po listopadu. Zatímco během 90. let chuchelské závodiště bojovalo s důsledky nepovedené privatizace a trpělo častým střídáním pořadatelů, pardubické závodiště pod nově vzniklým Dostihovým spolkem Pardubice začalo úspěšně rozvíjet značku Velká pardubická a lákat nové sponzory. Díky dlouholeté spolupráci s Českou pojišťovnou se v roce 1991 Velká běžela o rovný milion korun a jako vůbec první český dostih v poválečné historii se mohla chlubit sedmicifernou dotací. Účastníci Československého derby stejný rok soutěžili o pouhých 450 tisíc korun.

Také České derby se dočkalo milionové dotace, ale až v roce 1996, kdy dotace Velké vzrostla z předchozích 1,8 na 2,5 milionu korun. Pak následoval rychlý růst. V roce 1997 se už v Pardubicích rozdělovalo 2,8 milionu, o rok později 3,2 milionu a růst se nezastavil ani v dalších třech letech, kdy dotace rostla postupně na 3,4 milionu, 3,8 milionu a v roce 2001 na rovné 4 miliony. Nadále si udržovala značný náskok před Derby, ve kterém nejlepší tříletci soutěžili o 2,07 milionu.

Pět milionů jako strop?

Léta kolem přelomu století byla pro Velkou pardubickou, respektive její dotaci, asi tím nejplodnějším obdobím v historii. Dotace dostihu, který každý rok přitáhne na závodiště desítky tisíc lidí a miliony diváků kvůli ní usedá před televizní obrazovky, vystoupila v roce 2005 na 4,5 milionu korun, ale pak se růst zastavil. O 7 let později přidali pardubičtí pořadatelé k dotaci dalších 300 tisíc a v roce 2013 činila celková cena dostihu rovných 5 milionu. Na této hranici zůstala, s výjimkou covidové krize, kdy se na čas snížila na 3 miliony, dosud.

Je to bezpochyby vysoká částka, zvláště vezmeme-li v potaz, že řada rovinových vrcholů se nyní běhá za menší dotace než dříve, nicméně během deseti let se síla peněz, které se v dostihu rozdělí, podstatně snížila. Pokud započteme inflaci včetně odhadu její letošní celkové výše, má tehdejších 5 milionů dnes o půldruhého milionu nižší kupní hodnotu než když se 5 milionů rozdělovalo poprvé.

Přesto ale asi nelze čekat, že by při současných problémech s financováním tuzemských dostihů došlo k významnějšímu nárůstu ceny. Ta současná sice nesnese srovnání s překážkovými vrcholy Anglie (Velká národní se letos běžela o 28,5 milionu korun) či Francie (Velká cena Paříže má dotaci 22 milionů), ale italské Gran Premio, které je častým cílem českých koní, s cenou 250 tisíc eur (cca 6,12 milionu korun), už před pardubickým vrcholem moc velký náskok nemá. A to přestože je nejlépe dotovaným překážkovým dostihem v Itálii.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další