Korsican czf2Derby, to je hluboká studnice rozličných příběhů. V roce 1965 popsal v tehdejším Dostihovém programu několik příběhů z rodu těch kuriózních publictista Zdeněk Nebeský. Je stať nesla název "Zvláštní příběhy kolem Československého Derby" a my Vám ji nyní přinášíme pro zkrácení čekání na letošní klání o modrou stuhu.





Zvláštní příhody kolem Čs. Derby


Zvláštní příhody kolem Čs. Derby je dobré zaznamenat, aby nebyly v historii našeho největšího dostihu nikdy zapomenuty. Jde o případy, kdy lepší kůň nebo snad lepší kůň byl nepříznivými okolnostmi připraven o vítězství v Derby a nebo o dobré umístění.

Spiknutí proti favoritovi

První případ se stal v roce 1929, kdy majitel stáje Čechoslavia (jedna z největších v tehdejší době) pojal nedůvěru vůči všem profesionálním jezdcům a pozval si do sedla své výborné a v předsázkách favorizované klisna Vlasty po Sanskrit z Pretty Mary amatérského jezdce z Maďarska npr. Selmeczy. Byl to ojedinělý případ a způsobil u všech našich jezdců rozhořčení ba pobouření. Brali to jako potupu. A pak se uradili, že takovému pokoření, aby nad nimi zvítězil v Derby amatér musejí čelit. Hned po Vlastě byla považována za nejlepšího koně v poli klisna Perle. Do jejího sedla byl pozván v té době nejslavnější středoevropský žokej, Maďar Géza Janek, který navíc chuchelskou dráhu, ježto u nás často hostoval, velmi dobře znal. Tajně se smluvili, že Selmeczyho během dostihu uzavřou a naopak Gézu Janka, že budou všemožně podporovat. Startovalo 13 koní a v sedlech byli rutinovaní ostřílení jezdci. Výsledek je známý, ale nutno dodat, že i tak měl Géza co dělat, aby se v posledních metrech, kdy Selmeczy s Vlastou přece jen proklouzl (podobně jako loňského roku Csincserak s Rihem) Vlastě ubránil. A tak lepší kůň byl jen druhý. Majitel si to ovšem sám svým jednáním zavinil.

Bohatýrova smrt

Derby 1934 je poznamenáno tragickou smrtí jednoho z našich nejlepších koní Bohatýra po Simson z Ampelopsis. K očekávanému boji vítěze rakouského Derby Přemysla (v českém tréninku) s hřebcem Bohatýrem nedošlo. Jezdec Daneger v sedle rovněž výborného a nadějného hřebce Luciuse, se kterým později náš Celer vyhrával velké dostihy, s bezpříkladnou a nehoráznou bezohledností najel asi 200 m po startu právě před hlavní tribunou na Lomaxe v sedle Bohatýra. Následky byly zlé. Bohatýr a Veekend, ten s Boskem v sedle padli. Náraz utrpěl i Přemysl, jehož žokej Teltschik se však v sedle udržel a pokračoval v dostihu bez třmenů. Přesto však zvítězil lehce o 2 a půl délky před Sivou pod V. Eschem. Tank s J. Eschem odkázal v posledních metrech Luciuse pod provinivším se Danegerem o krk na čtvrté místo. Danegerovi byla pro bezohlednou jízdu odňata licence a odjel pak do Bělehradu. Za okupace byl však omilostněn a jezdil opět v Chuchli.

Favorit, čekající v horku na hranicích

V roce 1939 byl vysokým favoritem Cyklon. Tajným tipem byl však Simonel, kterého stáj Frako poslala “na školení” do Budapešti. Asi 5 dní před Derby přijel jeho trenér Kereszturi do Chuchle. Oznámil, že Simonela přivezou v pátek a v neděli ráno, že přijede Schejbal do jeho sedla. Vše se zdálo v pořádku. Simonela v pátek však nepřivezli, ale zato přišel telegram od Schejbala, že se nemůže pro Simonela uvolnit a že posílá za sebe Viktora Esche a gratuluje předem k vítězství. V noci z pátku na sobotu mě vzbudil rozčilený a zoufalý Kereszturi s telegramem v ruce, že vagón se Simonelem trčí na hranicích, jelikož jeho papíry se pohraničníkům nezdají být v pořádku.
Tyto dny bylo třiceti stupňová vedra a to znamenalo, že jestli zůstane Simonel celou sobotu ve vagónu, bude po naději na vítězství. Odjel jsem tedy časně ráno s Kereszturim do bytu odb. přednosty min. zemědělství, který dal hned telefonem příkaz na hranice. A tak byl přece Simonel v sobotu odpoledne vyložen v Chuchli, tehdy na rampě vedle dnešních závor. Chudák vypadal ale bídně. Ještě dnes ho vidím a nemohl jsem uvěřit, že by kůň v takovém stavu mohl za 24 hodin vyhrát Derby. A vyhrál. Ale jen díky jezdcům. Tehdy mladičký Merta, který přijel zvlášť na Cyklona z Bělehradu zajel obloukem do roviny “jako milionář” až k písku. Jal se sice unikajícího Simonela ostře pronásledovat, ale mistrovsky, energicky jetý Simonel byl přece jen V. Eschem dříve dohnán, doslova dohnán do cíle. Cyklon, který o revoluci uhořel, byl vždy lepším koněm.

Simonel2
Simonel, foto archiv

Favorit, který před dostihem změnil trenéra

V roce 1940 měla Chuchle jedinečného tříletého hřebce Korsičana. Od hříběte ho připravoval L. Lomax. Vyhrál s ním  několik dostihů a naposledy Velkou jarní cenu. Mezi majitelem a Lomaxem vzniklo však náhle nedorozumění a Korsičan putoval krátce před Derby k trenéru Šmejdovi. Bylo zle, a vzbudilo to všude údiv, ba i pohoršení. Lomax mi ten den hned ráno telefonoval do redakce a přísahal pomstu. Napsal jsem tehdy do Večerního Slova kurzívu, ve které jsem pranýřoval jednání majitele stáje Ruda s trefnou karikaturou od dr. Fischera, jak slzící Korsičan se vzpouzí a nechce opustit Lomaxovu stáj. Vysloužil jsem si za to tiskovou žalobu, kterou však pak majitel Korsičana vzal zpět, neboť později uznal a želel svého chybného jednání. Lomax jel v Derby Orlici a pomsta se mu zdařila. Jel ji tak, že při vbíhání do rovinky vytlačil Korsičana a uvolnil Jánošíkovi své místo u bariéry. Vrábel v jeho sedle na to čekal a uměl toho dokonale využít. Korsičan byl později vždy lepším koněm než Jánošík. Majitel Korsičana se připravil svou ukvapenou nerozvážností o Derby podobně jako majitel Vlasty.

Záměna koní

Záměna koní v dostihu byla neobvyklá a dnes již vyloučená. Ale došlo k ní u našich koní při vídeňském Derby, kdy čtyřletá Lyra zvítězila pod jménem tříleté Hedy. Později se však záměna vysvětlila a Lyra-Heda byla dodatečně zbavena vítězství. Na štěstí pro nás se jako druhá umístila naše Cetina, matka Centa, Cejlona a dnes v Derby běžícího Centima a byla po objasnění celého případu prohlášena za vítězku rakouského Derby.
K záměně došlo málem v roce 1943, kdy si stáj Manka pronajala od mjr. Pauliho dva francouzské hřebce z chovu Agy Khana, Saint Amoura, dnes plemeníka v Rakousku a Indamíra. Teprve dva dny před dostihem se přišlo na to, že Saint Amour byl považován za Indomíra a obráceně. Zlý úmysl ale nebyl dokázán. Saint Amour zvítězil lehce o 4 délky před německým Luftkampfem. (více o tomto ročníku zde)

Jak majitel horkého favorita přilákal na start svého budoucího přemožitele

Za zmínku stojí ještě případ z Derby 1958. Dává ponaučení, že žádný kůň není v dostihu předem poražen, a že také neexistuje předem stoprocentní vítězství. Havran po Gradivo z Havana, napajedelského chovu i majetku, byl suverénem svého ročníku. Před Derby byla jen otázka, o kolik délek zvítězí a kdo by asi tak mohl být za ním druhý. Jelikož byla obava, že vzhledem k předpokládané naprosté převaze Havrana bude Derby slabě obsazené, požádal zástupce Hřebčína Napajedla zástupce stáje VZ Smíchov, aby nechal v Derby běžet i hřebce Válka, třebaže nemá v Derby pražádné vyhlídky, jen aby bylo v Derby o jednoho koně více na startu. Zástupce stáje VZ Smíchov se nejprve zdráhal. Měl pro něj vyhlédnutý malý dostih, kde počítal, že by si snad Válek mohl přivydělat něco na svůj oves. Ale nakonec svolil. Válek v tréninku Koloce s Hulešem v sedle, jak známo, zvítězil a drží rekord nejvyšší výhry u tota: 200:10 na vítězství v Čs. Derby. (reportáž z dostihu ve Filmovém týdeníku)    
 
Zdeněk Nebeský, Dostihový program 13/1965







    Valid XHTML and CSS ©2013 Fitmin | code hofmanovi.net