Vánoční dárky mají různé podoby. Ten, který československý stát nadělil před 59 lety napajedelskému hřebčínu, měl podobu 11 plnokrevných klisen, nakoupených pro náš největší chov na dražbě v Deauville. Do Československa přišel právě na Štědrý den 24. prosince 1962 a na dlouhá léta výrazně ovlivnil nejen chov Hřebčína Napajedla, ale velmi silně se na několik generací propsal i do podoby československého turfu.

 
Byl to první velký poválečný nákup chovných klisen, jehož cílem bylo oživit mateřské stádo v Napajedlích. František Lerche, který o rok dříve převzal řízení napajedelského hřebčína, před lety ve vyprávění, zaznamenaném Antonínem Jelínkem a zveřejněném v Dostihovém zpravodaji 7/1980, nutnost nákupu vysvětloval právě potřebou nové krve. "Krev se neosvěžovala, vařilo se z toho, co bylo doma. Hřebčín nutně potřeboval plemeníka. Hřebci byli tenkrát relativně levní, ovšem pro nás, kteří jsme neměli peníze, byly jejich ceny i tak nedostupné. Tak jsem uvažoval: Hřebce koupit nemůžeme. Nakoupíme březí klisny a z narozených hříbat bude snad polovina hřebečků. Z těch se některý uplatní na dostihové dráze a bude ho možno použít v chovu." Jak však později Lerche poznamenal, nebyl to správný předpoklad. "Neuvědomil jsem si, že dostihy u nás nejsou svou kvalitou vlastně žádnou zkouškou výkonnosti. To jsem si však uvědomil až později..."

Kapka u nosu mohla přijít draho

První nákup v době, kdy výjezdy na dražby do západní Evropy byly pro většinu populace nemyslitelné i pokud by se chtěli jen podívat, s sebou nesl svá rizika. Jak Lerche později přiznal, "o zahraničních dražbách jsem ve skutečnosti nevěděl nic." Na dražbu se tak vydal s podporou zástupce tehdejšího podniku zahraničního obchodu Koospolu, nicméně ani ta mu nezabránila ve faux pas, k němuž v dražební hale došlo. Lerche, zvyklý na systém dražby v Napajedlích, byl tamním stylem dražení hned v úvodu velmi zaskočen a málem se mu vymstil. "Musím říct, že v Deauville nevedou dražební terčíky. Dražitel doslova instinktivně vyhledává kupce a reaguje na sebemenší pohyb. Chtěl jsem si kapesníkem utřít kapku u nosu a tím mě okamžitě pojal do dražby. S hrůzou jsem čekal, jestli někdo přihodí, protože první kůň, kterého bych takto koupil, by byl valach! Naštěstí poslední zájemce přihodil ještě sto franků a vysvobodil mě. Do konce dražby jsem se už neodvážil zvednout kapesník k nosu."

Začátky byly těžké i jinak. Lerche brzo zjistil, že klisny, které chtěl koupit v první řadě, nezíská. "Vyvolávací ceny byly mnohem vyšší, než byl můj limit. Nemohl jsem soupeřit ani s ředitelem hřebčína Agy Khana, který seděl kousek pode mnou vedle své manželky, zdobené platinovými skvosty a brilianty, které se hodily k jejímu perziánovému kožichu, natož s Japonci, kteří bezstarostně zvedali ceny a nakupovali za rekordní částky." Po tomto poznání Lerche změnil taktiku. "Především jsem se zaměřil na jen na předznamenané klisny a dražil vždy jen do limitu, který jsem měl k dispozici. Úlovkem prvního dne pak byla klisna Cortegana a halou znělo oznámení: ´Klisnu Corteganu koupil pan Koospol z Prahy, Československo.´"  

Ceny zveřejněné až o 18 let později

První napajedelský úlovek rozhodně nebyl nezajímavý. Cortegana (Galcador) ze slavného chovu Marcela Boussaca byla klisnou s vysokou koncentrací tehdy špičkové krve: byla 3x3 prochována na Djebelova otce Tourbillona, 3x4 na Nearcova otce Pharose, navíc pocházela z rodiny Tourbillonovy matky Durban (Durbar), na níž byla 4x4x4 prochována. Vynikající byl i její otec Galcador (Djebel), který vyhrál anglické derby a doběhl druhý z Poule d'Essai des Poulains.    

Čeští zástupci vedení Lerchem, na jejichž popud dražitel následně opravil svá hlášení z "pana Koospola z Prahy" na Státní hřebčín Napajedla, po Corteganě získali ještě dalších 10 matek. Dlouho nebylo veřejně známé, za kolik Lerche vlastně klisny zakoupil a Lerche na dotazy, kolik klisny stály, záměrně neodpovídal. "Tazatelé si snad mysleli, že jsem vázán nějakým státním tajemstvím," vysvětloval 18 let poté, kdy poprvé byly ceny klisen zveřejněny. "Nic takového. Prostě jsem nechtěl nákupní ceny zveřejnit, protože by to mohlo rozdělit klisny na "dobré" a "špatné". Myslím, že jsem měl pravdu."

Z dnešního pohledu můžeme říct, že přece jen lze najít určitou závislost mezi cenou klisny a úspěchy rodiny, kterou zde založila, jak naznačuje výše uvedená tabulka se seznamem klisen a největšími úspěchy rodiny. Většina z nich ale ve své době hrála podstatnou roli a formovala tehdejší chov i dostihový provoz u nás. A nejen prostřednictvím rodin.

Jak Lerche původně plánoval, s výjimkou jediného Crana (Cambremer) všichni hřebci, kteří do Československa dorazili "in utero" v tělech matek, dostali příležitost v chovu. Flox (Cambremer) z Flower Pie sice působil jen v zemském chovu, Donald (Norman - Donadola), Coral (Krakatao - Coralyse) a Calé (Tanerko - Caléche) v plnokrevném. Velmi užitečným plemeníkem byl především vítěz Saint Leger Donald, mj. otec zimního favorita a později též solidního plemeníka Silvanera. 

Coral sice absolvoval jen 4 starty, z nichž 3 včetně Ceny zimního favorita proměnil ve vítězství, ale navzdory krátké kariéře dostal i on šanci v chovu a to dokonce v Napajedlích. Bohužel hřebec, který byl prvním zástupcem dnes vládnoucí Nearcovy dynastie v našem chovu, předčasně uhynul na zauzlení střev v 8 letech. Byla to škoda, protože se ukazoval velmi nadějně a dobře si vedly v chovu i jeho dcery. Jednou z nejúspěšnějších byla vítězka Velké červnové ceny a druhá ze třech klasických dostizích Valeriána, později matka vítěze Velké jarní ceny Vagraje (Behistoun). 

Nepřehlédněte: Royal Right v Deauville, Mauricius v Pise. Předvánoční nabídla přinesla českým stájím dvě vítězství

Do plnokrevného chovu si našel cestu i Calé a ač v něm nijak neproslul a většina pamětníků si z jeho nepočetné potomstvo pamatuje jen kvůli problematickému charakteru, v jednom směru dosáhl naprosto výjimečného úspěchu. Jeho dcera Heraldika dala po Caramelovi, synovi Cranory, hřebce jménem Heraldik, který měl mimořádný význam v teplokrevném chovu ve světě. Několik jeho potomků uspělo i na Olympijských hrách a ve své době byl považován za nejlepšího plnokrevníka v teplokrevném chovu.

Zůstala už jen Relation

Ač se každé zakoupené klisně či některé z jejích dcer podařilo dát jedničkového koně, dnes už většinu z nich v našem chovu nenajdeme. V letošním seznamu připouštěných klisen už je zastoupena jen jedna z nich - Relation. I když to vlastně není úplně pravda. Letos byla připuštěna i Finés (Kingsalsa - Fira, Laroche), působící v chovu Josefa Vymazala a náležící z rodině Flower Pie. Bohužel ale v průběhu roku uhynula a nechala po sobě jediného potomka - ročního hřebečka Frisko (Chardonney Tcheque).

Zbývá tedy už jen Relation. Klisna z chovu slavného francouzského chovatelé Duprého sama dala vítěze Československého derby Reliefa (Masis) a v naší modré stuze uspěl o pár generací později i její prapravnuk Regulus (Lincoln). Do historie se zapsala i Regulusova matka Redakta (Dakota), trojnásobná klasická vítězka, ale především nejlepší starší klisna v SRN v roce 1985, kde se stala prvním a dosud jediným českých odchovancem, který zvítězil v blacktype dostizích. Historickým mezníkem bylo i vítězství Redaktina pravnuka Renny Storma (Stormy Jail) v 52.000 € Quinté+ handicapu ve Francii.


Redakta a její syn Regulus, pozdější vítěz Československého derby. Foto Jana Filipská

V našem chovu letos rodinu zastoupily hned 4 chovné klisny. Nejstarší z nich je 23 letá Radyně (Kirchner), pětinásobná vítězka, vnučka na dráze velmi svéhlavé Calého dcery Rosity, kterou do svého soukromého chovu zařadil ještě hluboko před listopadem 89 Jiří Kotršal. 

Zbylé tři chovné klisny pocházejí, takříkajíc, z jednoho zdroje. I o ně se zasloužil soukromý chovatel s jedinou matkou, kterou byla Dara Monarchova dcera Redmona. Ta v chovu manželů Trojanových přivedla na svět hnědku Renaissance, jejímž otcem byl taktéž stáj Trojan reprezentující hřebec High Extreme (Danehill). Ač byla odchována na pražské zahradě, Renaissance si na dráze vedla velmi slušně - získala třetí místo v Ceně trojročných kobýl (I.k.) a čtvrté ve Slovenském Oaks (L) či Ceně Whisky (I.k.). Ještě lépe si vede v chovu, kde dala především výše zmíněného Renny Storma, mj. též šampióna dvouletých hřebců.

Renaissance získal pro svůj chov Miroslav Ševčík, dnes je matkou v chovu Ševčíkova nástupce Hřebčína Vlachovice, s.r.o. V Napajedelském chovu najdeme její dceru a pravou sestru Renny Stormy Renessii (Stormy Jail), která letos přivedla na svět klisnu Rachel po Wireless (Kentucky Dynamite). V chovu Vlastimila Hruboše pak působí druhá dcera Renaissance Reggie (Varadar), které se v dubnu narodila dcera Reggiemi (Mikesh). A protože dceru, pojmenovanou Rapedolka (Age of Jape), porodila letos i Renaissance, můžeme doufat, že se alespoň jedna rodina z původního Lercheho nákupu v našem chovu ještě pár let udrží.

Miloslav Vlček
  

• Předchozí
• Další