V jedné české pohádce se zpívá, že "statistika nuda je". Dovolím si tvrdit, že o té, kterou Vám dnes nabídneme, nic takového neplatí. A přitom je to jen jedna tabulka. Ovšem za jmény a čísly, která jsou v ní uvedení, se skrývá nespočet příběhu, trendů, přesouvání zájmů a moci, i touhy po úspěchu. A co víc, je poměrně unikátním pohledem na poválečný vývoj chovu plnokrevníka. Jen v ní umět číst.

Onou statistikou je přehled plemeníků, za jejichž potomky byly v letech 1940 - 2020 vyplaceny nejvyšší průměrné ceny na amerických dražbách ročků. Z dnešního pohledu Evropana se to může jevit jako nepříliš zajímavá statistika, ale opak je pravdou. Už proto, že to byly právě americké dražby ročků, které daly základ liniím vládnoucím současnému evropskému chovu. Dnes je sice evropský chov dostatečně soběstačný a drtivá většina plemeníků, kteří v něm hrají prim, se v Evropě i narodila, ale pokud se podíváme jen o generaci či dvě dál, obrázek už bude zcela jiný. 

Americké kořeny současných vládnoucích linií

Třeba Frankel i jeho otec Galileo se narodili v Evropě, ale Galileův otec Sadler's Wells spatřil světlo světa v USA a jeho otec Northern Dancer v Kanadě. Sea The Stars je stejně jako jeho otec Cape Cross irským odchovancem, ale další jméno v paternitní linii už patří v USA narozenému Green Desertovi synovi dalšího Američana Danziga. Další z elitních evropských plemeníků Dubawi se také narodil v Irsku a jeho otec Dubai Millennium v Anglii, ovšem děd Seeking The Gold pochází z USA, stejně jako praděd Mr Prospector, prapraděd Raise a Native, praprapraděd Native Dancer a mohli bychom ještě pokračovat. Francouzská jednička Siyouni se narodila v zemi galského kohouta a jeho otec Pivotal v Anglii, ale už další jména v paternitní linii Polar Falcon a Nureyev mají americký Passport.  

Je jasné, že pokud bychom šli v generacích dál, dostaneme se zpět do Evropy, především do Anglie, ale to už jsme v historii poměrně hluboko. Nicméně cílem tohoto článku není hodnotit, který kontinent měl na vývoj plnokrevníka větší vliv. Článek chce ukázat zajímavou statistiku a zasadit ji do historického kontextu, který nám říká, že v podstatné části tabulkou sledovaného období to byl právě americký chov, který hrál prim a právě z amerických dražeb ročků putovali do Evropy pozdější největší hvězdy jako Nijinsky, Mill Reef, Sadler's Wells, Nureyev, The Minstrel, Danehill, Giant's Causeway, El Gran Senor, Nashwan a mnozí další.      

Nepřehlédněte: Mowaeva triumfoval v Deauville, Quinze de la Rose v Pise. Nagano Gold pátý v listed

Ale věnujme se již zmíněné tabulce, převzaté z dvoutisícistránkové bichle jménem The American Racing Manual. Osm desítek let zahrnující statistiky začínají rokem 1940, kdy byl na amerických dražbách ročků hvězdou Blenheim (Blandford), první Aga Khanův vítěz Epsom Derby, který byl do USA importován jako desetiletý v roce 1937. Za jeho 7 ročků bylo celkem zaplaceno 47.700 dolarů, v průměru tedy 6.814 dolarů. To se zdá velmi málo a poměrně málo to je i pokud tuto sumu přepočteme dle tamní inflace na současnou hodnotu. Ta je sice rapidně vyšší, konkrétně 135 tisíc dolarů, ale podle této sumy by se Blenheim loni dostal na konec první dvacítky nejžádanějších otců na amerických dražbách ročků.  

Vedoucí plemeníci podle průměrné ceny ročků na amerických dražbách

Nutno však zdůraznit, že to bylo jen pár let po velké hospodářské krizi, navíc v době II. světové války, byť ještě předtím, než se do ní USA zapojily. Když se však podíváme na první poválečný ročník dražby ročků v roce 1945, kdy vládl Sir Gallahad (Teddy), jeho tehdejší průměr 34.750 dolarů dělá v dnešních cenách 537 tisíc dolarů a v loňském roce by mu to stačilo na první místo.

Nelze si nevšimnout, že v první polovině sledovaného období měli nejúspěšnější plemeníci na dražbách ročků vesměs jednociferný počet potomků. Jednak v té době hřebci připouštěli podstatně méně klisen než nyní a hranicí bylo často 40 klisen v jedné sezóně, a pak i podíl potomků chovaných za účelem prodeje býval nižší než později.

Souboj Robert Sangster versus šejk Mohammed Al Maktoum

Ale vraťme se ještě k cenám. Ty začaly poměrně výrazně růst v 70. letech a zcela jistě na tom mělo svůj podíl i rozhodnutí prezidenta Nixona o opuštění zlatého standardu, kdy dolar přestal být krytý zlatem. To byl jeden ze silných impulsů k snížení hodnoty měny, což se odrazilo i na cenách ročků.

Prvním plemeníkem, který dosáhl šesticiferného průměru cen svých ročků byl famózní Ribot (Tenerani), jehož 3 potomci se v roce 1968 prodali v průměru za 103 tisíce dolarů. Ovšem prvního stotisícového ročka spatřily USA už o 7 let dříve. Byl jím za 130 tisíc dolarů vydražený Swapson (Swaps - Obedient), který však našel svůj nový domov v Jižní Americe, kde si nevedl zle. 

V 70. letech Ameriku zcela uchvátil fenomén jménem Secretariat (Bold Ruler) a jeho prestiž se samozřejmě dotkla i dražeb ročků. Právě jeho syn z úvodního ročníku Canadian Bound byl prvním ročkem prodaným za milión dolarů. Ropný magnát Nelson Bunker Hunt za něj v roce 1976 zaplatil dokonce 1,5 miliónu dolarů, nicméně hřebec nevyhrál žádný ze 4 startů a jeho největším úspěchem bylo druhé místo v menším dostihu při jeho druhém životním startu. O 7 let později dokonce padla i hranice 10 miliónů. Za 10,200.000 dolarů (v dnešních cenách 28,5 miliónu) byl vydražen syn Northern Dancera a My Bupers Snaafi Dancer, kterého získal Aston Upthorpe Stud šejka Mohammeda. Nebyl to ale dobrý kup. Hřebec, jehož cena vystoupala takto vysoko kvůli šejkově souboji s Robertem Sangsterem, nikdy nevyběhl. Údajně proto, že byl tak pomalý, že by si před diváky udělal jen ostudu. Byl sice zařazen do chovu, ale tam se záhy zjistilo, že trpí vzácnou genetickou poruchou a nemůže mít potomky. Právě nástup arabských majitelů v čele se šejkem Mohammedem, který přišel ve stejné době, kdy se začaly rodit základy úspěšné finančně - dostihově - chovatelské operace jménem Coolmore, byl v 80. letech hlavním impulsem k dalšímu růstu cen, dodnes nepřekonanému. 

Monolog Roberta Sangstera. Co stálo u zrodu Coolmoru, nejmocnější společnosti současného turfu?

Pomohlo mu též objevení výjimečnosti Northern Dancera, které spolu se snahou Coolmoru z ní stále těžit stálo poté, co se na scénu dostali i bratři Al Maktoumové, vyhnalo cenu do neskutečných výšin. Z dnešního pohledu se zdá až neuvěřitelné, že v roce 1984, kdy boom na dražbách i zájem o Northern Dancera vrcholil, bylo 14 jeho ročních potomků prodáno za průměrnou cenu 3,32 miliónu dolarů. Ještě neuvěřitelnější je ona suma přepočtená na současnou hodnotu dolaru - 8,89 miliónu!!! Mimochodem v onon roce 1984 byl nejdražším ročkem na amerických dražbách hřebec Imperial Falcon, syn Northern Dancera a skvělé Ballade (Herbager), matky šampiónů Glorious Song a Devil's Bag, vydražený za 8,25 miliónu dolarů. Sám ale vyběhl jen 3x, dvakrát sice zvítězil, ale kvůli zdravotním problémům byl brzo stažen z tréninku a dán do chovu, kde se ale neprosadil. 

Také v 90. letech stály za největšími nákupy v Evropě působící majitelé, kteří od Northern Dancera a jeho synů přešli k potomkům Mr Prospectora (Raise a Native), a jejich apetit nevymizel ani v první dekádě tohoto století, kdy byl největší zájem o potomky Storm Cata (Storm Bird). V posledních letech ale v Keenelandu převažují domácí majitelé a ti největší evropští hráči se orientují na evropské dražby. Jediným plemeníkem, který dokázal trochu přiblížit atmosféru evropských soubojů na amerických dražbách byl War Front (Danzig), premiant roku 2018, ale dnes už jsou tamní dražby vesměs plně v rukou domácích majitelů a evropští lídři nakupují hlavně doma.

Miloslav Vlček

• Předchozí
• Další