Historie chovu anglického plnokrevníka na našem území zná spoustu výjimečných koní, kteří zářili na dráze nebo později v chovu. Mezi všemi českými či československými odchovanci si však vydobila mimořádné místo klisna, o jejímž narození i dalším osudu rozhodovaly náhody, která však přesto byla výjimečnou individualitou jak v dostihovém provozu, tak i později v chovu. Jmenovala se Latina a právě dnes uplynulo 19 let ode dne, kdy tento svět opustila.

Na svět přišla vlastně náhodou

Latina vešla do historie díky svým skvělým výsledkům na dráze i v chovu, ale pozoruhodným plnokrevníkem byla už v době svého narození. Její výžeh Ma 299 vypovídal, že byla 299. a tím i posledním plnokrevným potomkem nejúspěšnějšího plemeníka celé historie československého chovu Masise (City). Z toho by se dalo usuzovat, že od malička patřila k prominentům tehdejší populace, ale zdaleka tomu tak nebylo.

Ba nechybělo mnoho, aby na svět vůbec nepřišla. Jak před lety vzpomínal v tištěném TURF Magazínu tehdejší ředitel napajedelského hřebčína Zdeněk Hlačík, přišla na svět vlastně náhodou. "Ještě když jsem pracoval v Netolicích a bylo jasné, že půjdu do Napajedel, byl jsem domluven s tehdejším ředitelem tochovického statku, že pokud do Napajedel půjdu a v Tochovicích, jak tehdy plánovali, chov zruší, tak mi nabídne do Napajedel jednu klisnu," vzpomínal tehdy Hlačík. "Už si ani nepamatuji, která přesně to byla, ale situace se vyvinula tak, že správa statku sice povolila prodej všech koní, ale s výjimkou té jediné klisny, o kterou jsem měl zájem. Když už jsem v Tochovicích byl, prošli jsme si stáje a já v nich našel další dvě klisny a mezi nimi i La Legion. A tak už jen proto, že jsem tam jel a aby cesta nebyla zbytečná, jsem ji vzal." 

Detvanova dcera La Legion, na dráze mj. čtvrtá v Jarní ceně klisen i Memoriálu Bohumila Tichoty, jak se tehdy nazývalo Oaks, tak v roce 1975 rozšířila napajedelské stádo matek. Dcera z Francie importované La Lézardé (Beau Prince) z rodiny, jejíž kvalitu o mnoho let později českým turfmanům připomněl Nagano Gold, se zprvu neukazovala jako skvělá investice. Její první potomek hřebec Lagos (Waidwerk) byl jen průměrným dostihovým koněm a o dva roky později se La Legion narodila klisna Laura (Lakmus), která se na dráze neukázala a ani v chovu díru do světa neudělala, byť její syn Lanař (Norbert) byl nadprůměrným ale nikoliv výjimečným koněm.  

Poté už byla La Legion jen jalová a ke zlepšení nedošlo ani poté, co Napajedla klisnu prodala tehdy agilnímu JZD Slušovice. Klisna by upadla v zapomnění, kdyby mezi Lagosem a Laurou neporodila 8. března roku 1977 v Napajedlích hnědku Latinu. 
 
Dražební dilema

Ale ani pozdější šampiónka a Kůň roku 1980 to neměla jednoduché a nechybělo mnoho, aby ji hřebčín na své tradiční podzimní aukci prodal. "Tehdy jsem chov dělal s ing. Vaňourkem a když jsme vybírali koně, které si necháme a které pošleme do dražby, měli jsme svůj systém," vzpomínal před časem Hlačík. "Každý si vybral 20 ročků, kteří zůstanou a 20, kteří půjdou na dražbu. Když jsme se u některého shodli na stejném hodnocení, bylo rozhodnuto, nad těmi, kde jsme měli rozdílné názory, se diskutovalo. Latinu jsme vybrali na prodej oba. Ale její matka začala mít problémy, navíc se objevila jiná klisna, kterou bychom chtěli poslat na dražbu, tak jsme se nad Latinou smilovali." 

Jak sám uvádí, ani trenér Vítek jim o ní zpočátku nic pozitivního neříkal. Brzy se to ale začalo měnit. Zprvu sice podávala slušné výkony, ale mezi špičkou ročníku nefigurovala. Širší veřejnost si jí všimla až začátkem června 1980, když deklasovala soupeře v Ceně časopisu Jazdectvo a rázem se stala jedním z favoritů Československého derby. V něm nasadila na distanci svůj pověstný speed a Vlastimil Smolík se v jejím sedle konečně dočkal vytouženého triumfu v derby. Po dalším klasickém vítězství v Memoriálu ing. Tichoty zamířila na Mezinárodní mítink v Budapešti. V dobách, kdy triumfů československých zástupců v soupeření koní socialistických států bylo jako pověstného šafránu, završila svou cestu mezi legendy památnou porážkou polské derby vítězky Sinaji (Saragan) v Ceně Prahy. V Saint Leger pak porážkou dotírajího Fénixe uzavřela klasický hattrick a po sezóně suverénně zvítězila v anketě Turf Klubu o titul Koně roku. Do chovu odcházela s vizitkou 7 vítězství a dvu umístění z 9 startů.

Matka Koně roku, derby vítěze a zakladatelka rodu

Na dráze si vedla skvěle, ale v chovu snad ještě lépe. Hned její první potomek klisna Lamina (Arcaro) patřila k předním koním ročníku, když vyhrála jedničkovou Cenu GŘ SPP a doběhla druhá ve Velké ceně Prahy či východoněmecké Preis der Zentralstelle für Pferdezucht. Rok po ní přivedla Latina na svět svého prvního klasického vítěze klisnu Latinku (Arcaro), vítězku Jarní ceny klisen a do třetice s Arcarem porodila hned následující rok klisnu Lakonii. Ani ta se v jedničkové konkurenci neztratila, jak dokládá její druhé místo v Ceně Hřebčína Napajedla, podstatné však bylo její působení v chovu, kde předčila obě na dráze úspěšnější sestry a vedle jedničkových vítězů Lascara (Dunbeath), Lakonicy (Dara Monarch), Larcana (Arcane) a v jedničkách několikrát umístěného Lavandera (Arcane) dala i třetí z Oaks Lakonku (Wolver Heights), též mimořádně úspěšnou matku.

V roce 1984 Napajedla s Polskem vyměnila Behistouna (O'Grady) za tamního šampión-plemeníka Mehariho (Lavandin) a jednou z jeho napajedelských partnerek byla i Latina. Té se pak 26. února 1985 narodil hnědák Latén, jedna z nejúžasnějších postav naší novodobé historie. Měl ale smůlu, narodil do stejného ročníku jako legendární Arva (Scottish Rifle), za kterou skončil druhý v nejdůležitějším dostihu své kariéry - Československém derby. Vítěz Velké červnové a řady dalších jedničkových dostihů se přesto ocenění dočkal. Jako devítiletý, v době když už Arva plodila první potomky, získal proti plejádě mladších soupeřů titul Koně roku. Ani Latině ale nezůstala v roli matky odepřena čest dát derby vítěze. Zasloužil se o to Laténův o rok mladší polobratr Lancelot (Amyndas), který v modré stuze uspěl v roce 1989 a přidal též vítězství v Saint Leger.  


Latina už v Napajedlích jako matka na snímku Jany Filipské

Dvěma mimořádnými hřebci chovná kariéry Latiny vyvrcholila. Po nich byla 4 roky jalová a na začátku 90. let narození Latinius (Behistoun) a Laténia (Paico) už kvalit svých předešlých sourozenců nedosahovali. Lépe si vedla v roce 1993 narozená Latinita (Paico), vítězka Slušovického Oaks, která doběhla páté v Glowingově derby. Poslední hříbě Latina porodila v roce 1996 a byl jím Dara Monarchův syn Latidar, vítěz osmi dostihů včetně jedné dvojkové zkoušky. Poté, co byla následující 4 sezóny jalová byla 10. července 2001, v pokročilém věku 24 let, utracena.

Její rodina ale žila dál a žije dodnes, byť už spíše jen ve vzpomínkách. V loňské připouštěcí sezóně měla v chovu jen jedinou pokračovatelku svého rodu napajedelskou Lorellai (Look Honey). Klisnu, jejíž syn Love Me (Egerton) ve Slovenském derby 2014 připomněl, jak mimořádnou klisnou Latina byla.

Miloslav Vlček

Související článek:
Vzpomínka na nejslavnějšího plnokrevníka československého chovu. Před 44 lety byl uspán Masis

• Předchozí
• Další